Ve světě Vikingů

Ve světě Vikingů

Vikingové. Tento národ měl a dodnes má pověst obávaných válečníků s aureolou odvahy i krutosti. V dobách jejich největší slávy, zhruba v 8. až 11. století, mnohdy zásadním způsobem ovlivňovali dějiny řady zemí a vzbuzovali hrůzu všude, kde se jen objevili. A to měli skutečně velký dosah působnosti…

Vždyť stopy těchto severských válečníků a skvělých mořeplavců nacházíme například ve Středomoří, v Rusku, Byzanci, na Blízkém Východě a dokonce i v Americe, kam dorazili dávno před Kolumbem (památkou na ně jsou zbytky osady v severní části Newfoundlandu). Vikingové se nebáli smrti – naopak, zemřít v boji pro ně bylo preferovaným ukončením životní pouti.

Ale Vikingové nebyli jen výborní válečníci, nýbrž i šikovní hospodáři a řemeslníci. Můžeme se o tom přesvědčit v dánském Lindholm Høje, které je největším známým vikingským pohřebištěm a sídlištěm. Nachází se u Nørresundby, což je předměstí města Aalborg na severu země.

V dobách Vikingů bylo Lindholm Høje jedním z dvou míst, kudy bylo možno překročit Limfjord, takže tudy vedla důležitá obchodní stezka spojující pevninu se severním Jutskem. Rovněž fjord měl velký námořní význam, neboť zde začínala cesta do Norska a na Britské ostrovy. A právě na strategickém návrší Lindholm Høje, odkud byl výborný výhled na fjord i okolní krajinu, se okolo roku 400 n.l. usadili první osadníci. V té době byla celá oblast, stejně jako většina Dánska, pokryta hustými lesy. Avšak díky tomu, že lidé dřevo používali ve velkém množství na stavbu domů, opevnění, lodí atd., došlo k postupnému odlesnění, což mělo za následek vystavení krajiny silným větrům. Eroze způsobila velké přesuny půdy, a tak kolem roku 1200 obyvatelé Lindholm Høje opustili, neboť bylo zanášeno pískem. Ten se zde usadil ve vrstvě tlusté až 4 metry, díky čemuž ovšem došlo k dokonalému ukrytí a konzervaci všeho pod ním.

Teprve v 50. letech 20. století archeologové území odkryli a započal výzkum. Zatím byly objeveny 2 vesnice. Ta severnější byla obývána v letech 700 až 900 a sestávala z několika domů, ohrad, studní a cesty. Typický tzv. „dlouhý dům“ byl 15-20 metrů dlouhý a 6-7 metrů široký, přičemž na jednom konci bydleli lidé a na druhém zvířectvo. Další, menší domy, sloužily zřejmě jako místo k práci, zejména předení a tkaní. Druhá, jižněji položená vesnice, pochází z let 1000 až 1150 a byla poslední osadou v těchto místech. Kromě obou vesnic zde bylo odkryto rozsáhlé pohřebiště.

Když se dnes procházíte po zdejší mírně zvlněné krajině pokryté sytě zelenou trávou, neubráníte se emocím. Pobyt na pohřebišti ve vás zanechá hluboký dojem. Všichni návštěvníci podvědomě ztichnou a zádumčivou atmosféru doplňuje vítr, prohánějící se mezi hroby. Člověk si velmi snadno představí průvod Vikingů, nesoucích tělo padlého bojovníka na místo posledního odpočinku, aby se jeho duše mohla odebrat do Valhally.

Na rozlehlé louce je celkem téměř 700 hrobů z různých období a několika forem. Většinou se jedná o malou mohylu, obloženou dokola kameny ve tvaru trojúhelníku, oválu nebo vikingské lodě - Drakkaru. Tak jak se vyvíjely pohřební zvyklosti, některé hroby ukrývají tělo, v jiných je jen popel zemřelého. Kromě toho je možno podívat se i na základy domů a odkryté pole dokazující, že Vikingové byli také zemědělci. V přilehlé budově se pak nachází muzeum, shromažďující nalezené nářadí, nástroje, zbraně, nádobí, umělecké předměty a mnoho dalších věcí. Vše dokazuje velkou zručnost a invenci svých tvůrců.

Lindholm Høje je jakýmsi oknem do minulosti Vikingů a do jejich přízračného světa bojů, mýtů a legend.

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 8 263 krát.